Hospodina miluji; on slyší můjhlas, moje prosby, sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat.

Žalm 116,1-2
Důležité informace
Hledání odpovědí
Chceš vědět, kdo jsi a kam směřuje tvůj život? Jsi pánem svých názorů a postojů? Máš odvahu pokládat si těžké otázky, i když všichni kolem se chovají stádovitě? více ZDE
Nenechte si ujít

Chceš pomoct se čtením Bible?

Jak rozumět Bibli:

Co je Bible
Kdo a proč Bibli napsal
Kdy a jak bible vznikla Proč je dobré Bibli číst v 21. stoleti

Jak číst správně Bibli:

Začínáme od Nového zákona
Nenechme si ujít poznání Starého zákona, jsou to svatá Písma, která četl Ježíš
Členění biblického textu
Struktura biblického odkazu
Jak číst Bibli s užitkem
Čti Bibli po malých částech
Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25
Čti Bibli "s tužkou v ruce"
Uváděj principy Bible do života

Biblická KPZ



Jak rozumět Bibli

Co je Bible

Bible je velmi zajímavá kniha – úplně jiná než všechny ostatní běžné knihy, a proto také k ní musíme přistupovat jiným způsobem. Bible, to je vlastně celá knihovna obsahující 66 knih, na jejichž sepsání se podílelo na 40 pisatelů (někteří z nich napsali dvě i více knih).
[nahoru]

Kdo a proč Bibli napsal

Bible je nám představena jako Boží slovo. I když ji psali lidé, jejím autorem je Bůh, který prostřednictvím Bible oslovuje člověka (Žd 1,1). S napsáním Bible tomu bylo podobně, jako když sekretářka dostane od svého šéfa pokyn napsat dopis zákazníkům firmy. Ředitel jí sdělí informace, které má dopis obsahovat, a sekretářka, byť jí šéf text přímo nediktuje, sestaví dopis podle jeho instrukcí. Používá přitom svá slova i svůj způsob vyjadřování, ale když pak konečné znění dopisu ředitel odsouhlasí a podepíše, je za autora dopisu pokládán sám ředitel – i když dopis ve skutečnosti sestavila a napsala sekretářka. Podobně každý pisatel Bible použil pro zaznamenání textu svůj vlastní styl – a to, co zapsal, odpovídalo době a prostředí, ve kterém žil. Vlastní sepisování textu však proběhlo pod vlivem a kontrolou Božího Ducha. Tomuto vlivu se odborně říká inspirace . Proto chápeme, že autorem Bible je sám Bůh (2 Pt 1,21). Prostřednictvím Bible Bůh oslovuje člověka. Představuje sebe a své záměry s tímto světem. Sděluje nám informace, které nelze získat nikde jinde. Vysvětluje nám například, odkud pocházíme a kam směřuje náš život. Bibli Bůh člověku poslal k praktickému užitku (Ž 119,105). Má mu sloužit jako světlo na cestu v temnotě a jako ukazatel správného nasměrování životní cesty (2 Tm 3,16). Hlavním tématem Bible je "zjevení – představení Boha – Ježíše Krista" jako našeho Spasitele (J 5,39; J 20,30.31).
[nahoru]

Kdy a jak Bible vznikla

Šedesát šest knih Bible bylo napsáno samostatně, v časovém rozpětí mnoha staletí (snad 1200–1500 let). (Poslední kniha Bible – Zjevení Jana – byla napsána kolem roku 100 po Kr.) Dnešní Bible, kterou známe už jako jednu knihu, je ve skutečnosti sbírka textů, které na Boží příkaz pořizovali lidé oslovení Bohem. Z mnoha posvátných spisů, které mezi lidmi kolovaly po staletí, byly nakonec do Bible vybrány jen ty, jejichž pravost byla potvrzena hodnověrnými důkazy. První část Bible, tzv. knihy Starého zákona, byly uznány za kanonické – věrohodné – na židovské synodě v Jamnii v r. 90 po Kr. Druhá část, knihy Nového zákona, byly vybrány křesťanskými církevními koncily v Laodiceji (r. 363 po Kr.) a v Kartágu (397 po Kr.). Známe ještě tzv. apokryfy, které nebyly uznány za věrohodné, a proto nejsou součástí základního kánonu svatých Písem.
[nahoru]

Proč je dobré Bibli číst v 21. stoleti

I když byla Bible psána v dávné minulosti, její poselství je nadčasové. Bohem inspirované zprávy o původu a smyslu lidského života neztratily v průběhu času na své aktuálnosti a informace o tom, co je dobré a co zlé, jdou napříč všemi věky, kulturami i civilizacemi. Bůh a jeho slovo, láska a nenávist, zlo i dobro, pravda a lež, hřích i cesta ke spasení – nic z toho se časem nijak nezměnilo; proměňují se jen "kulisy", tedy prostředí, ve kterém se tyto atributy projevují. Proto stojí za to poznávat onu věčnou Moudrost, která nám může zprostředkovat cestu ke spasení – záchraně pro věčný život (2 Tm 3,15). Když čteme o tom, jak lidé v minulosti prožívali stejné nebo velmi podobné situace, do jakých se dostáváme dnes i my, když se z Bible dovídáme, že se tito lidé před staletími cítili úplně stejně jako my, a když poznáváme, jak Bůh tehdy jednal s nimi, pak z toho můžeme velmi jasně poznat, jak se dívá dnes na nás a co je ochoten udělat i pro nás dnes. Boží slovo, které k nám zaznívá z Bible, má v sobě zvláštní sílu. Působí na nás mocným vlivem a pomáhá měnit naše životy k lepšímu. Tato skutečnost je mimo logiku našeho chápání. Tam, kde by byl člověk se svými silami u konce a kde nepomáhají ani dobrá předsevzetí, nejednou prožili mnozí zajímavou zkušenost. Změnila je moc, kterou získali tím, že četli pravidelně Bibli a začali jí důvěřovat… Toto pochopí jen ten, kdo s Biblí udělá osobní zkušenost, kdo je ochoten naslouchat.
[nahoru]

Jak číst správně Bibli

Začínáme od Nového zákona

Pročítáme-li zajímavé příběhy ze života mužů a žen, jak nám je Bůh nechal zaznamenat v Bibli, mohou nám přinést praktické poučení o tom, jaký způsob jednání člověka je správný. Stejně tak pochopíme, čemu je lepší se v životě raději vyhnout. Ten, kdo nás stvořil, přece nejlépe ví, co je pro nás dobré, a co nám naopak může škodit. Tak k nám Bůh promlouvá. Ústřední postavou celé Bible je Ježíš Kristus. Starý zákon přináší proroctví o jeho mesiášském poslání, Nový zákon pak vypráví o jeho příchodu na naši Zem. Když budeme pozorně číst jednotlivé části evangelií, pak vlastně můžeme, téměř doslova, "naslouchat" kázáním Pána Ježíše Krista, jimiž vyučoval své posluchače v době, kdy byl osobně přítomen na naší Zemi, a učit se tak přímo od něj. Jeho způsob jednání, to, jak se choval ke svým přátelům i nepřátelům, co dělal pro své bližní - to vše je pro nás příkladem toho, co Bůh očekává od nás - svých dětí (1 J 2,6). Dáme-li si tu práci a při svém čtení Bible se u každého celku zastavíme, abychom mohli o textu hlouběji přemýšlet, pak už vlastně Bibli nejen čteme, ale také ji "studujeme". Tehdy nasloucháme Božím radám, zaslíbením, varováním či výzvám nebo příkazům, tehdy začínáme hlouběji chápat životní (biblické) souvislosti…
[nahoru]

Nenechme si ujít poznání Starého zákona, jsou to svatá Písma, která četl Ježíš

Mnozí lidé Starý zákon (SZ) ignorují, ale vypustit ho z Bible by znamenalo asi tolik, jako oddělit korunu stromu od kořenů, které jsou zapuštěny hluboko v zemi. Bez znalosti Starého zákona bychom nepochopili podstatu celého křesťanství. Při čtení Starého zákona však musíme vždy mít na paměti skutečnost, že události zde popisované se staly v době, která byla svou kulturou, zvyklostmi a podmínkami života velmi rozdílná od té, ve které žijeme my dnes. Neinformovaný čtenář je často zaskočen tím, že v myšlení, chápání a cítění dnešního člověka - ovlivněného evropskou kulturou začínajícího 21. Století - jsou značné rozdíly ve srovnání s člověkem žijícím před 5 000 lety a navíc v jiné zeměpisné oblasti. (Například v biblické době byl člověk nemocný malomocenstvím vyhoštěn mimo tábor, kde žili ostatní nemocní - to se nám dnes může jevit jako nehumánní jednání. Avšak pro Izraelce, kteří žili kočovným životem na poušti, nebylo možné zajistit hygienu tak, jak to chápeme dnes. Toto z dnešního pohledu zdánlivě příliš tvrdé jednání bylo ve skutečnosti nejúčinnější preventivní opatření proti šíření infekční choroby, jaké tehdy bylo možné zajistit.) Okolnosti života se změnily, ale principy zůstávají stejné a můžeme se z nich dodnes učit. Ještě náročnější je správné porozumění biblickým prorokům. Jejich prorocké výpovědi obsahují obraznou mluvu, řadu alegorií a jinotajů vlastních orientálnímu způsobu vyjadřování. K tomu, abychom poselství tohoto druhu biblických knih porozuměli, je potřebná dobrá znalost jejich dobového pozadí a užitého literárního žánru. Bude-li vás tedy zajímat i tato část biblických informací, pak bude dobré, když je budete číst s někým, kdo Bibli dobře zná a bude vás moci upozornit na všechny souvislosti, které vám pomohou textu správně porozumět.
[nahoru]

Členění biblického textu

Poselství Bible pochází od Boha a je ukryto v příbězích popsaných na mnoha místech Bible. K tomu, abychom se mohli v téměř 1000 stránkách psaného textu lépe orientovat, nám slouží celá řada grafických úprav. Byly učiněny dodatečně právě proto, abychom se v Bibli lépe vyznali. Například k rozčlenění knih Bible na kapitoly došlo až ve 13. století po Kr. V záhlaví každé stránky Bible najdete název knihy a čísla kapitol, které se nacházejí na této stránce. Jednotlivé kapitoly jsou také, pro rychlejší orientaci, dále členěny na ještě menší celky, kterým říkáme "verše". Je to velmi užitečné opatření pro možnost záznamu místa, kde můžeme hledaný výrok Bible rychle najít. Vypadá to například takto: 2 Tm 3,1.15-17. Znamená to, že jde o druhý list, který Pavel psal Timoteovi, o třetí kapitolu této knihy, verš první a dále o verše patnáctý až sedmnáctý.
[nahoru]

Struktura Biblického odkazu

Když mají dvě nebo i více knih stejný název, pak první číslo označuje, o kterou knihu jde (2 = druhá). (Tm) – To je název knihy, jejíž místo mezi ostatními můžete najít podle seznamu, který je uveden na začátku obou hlavních biblických celků – Starého a Nového zákona. (3,) Hned za názvem knihy je uvedeno číslo kapitoly z dané knihy, které je od dalšího textu odděleno čárkou. (1.15–17) Za číslem kapitoly jsou uvedena čísla veršů, která se od sebe oddělují tečkou, anebo – jde-li o několik za sebou jdoucích veršů – je mezi prvním a posledním veršem pomlčka. Pokud v záznamu následuje ještě uvedení dalšího místa v jiné kapitole téže knihy, oddělí se tato informace od předchozí středníkem a poté následuje uvedení kapitoly a příslušných veršů (2 Tm 3,1–17; 4,2–3). Na každé stránce Bible v moderních překladech najdete kromě samotného biblického textu i dodatečně vložené nadpisy jednotlivých dějových nebo myšlenkových celků. toto vše je popsáno i na stranách 54–55, přímo v ukázce biblického textu
[nahoru]

Jak číst bibli s užitkem

Čti Bibli po malých částech

Bible – vzhledem k tomu, že obsahuje 66 knih – má celkem kolem tisíce stran. Tento rozsah mnohdy čtenáře od čtení odrazuje. Přečtení tak "tlusté" knihy se podobá pokusu sníst na posezení slona – a to by se určitě nikomu nepodařilo. Ale když si z něj každý den ukrojí kousek, pak by takovým způsobem dokázal sníst slona každý. Boží slovo může být přirovnáno k pokrmu – chlebu (Mt 4,4), který musíme užívat pravidelně a denně, má-li nám přinést plný užitek. Největší význam proto pro nás bude mít pravidelný a vytrvalý kontakt s touto knihou života, která nám může vždy být zdrojem duchovní síly (Joz 1,8; Ž 119,27.97). Lépe je číst Bibli denně a po malých částech než dlouhý úsek jednou za týden. I zde totiž platí pravidlo: "méně je více". A i v případě, že už ji budeme mít jednou přečtenou, najdeme v ní vždy znovu něco nového (Mt 13,52). Všichni, kdo to s Biblí zkusili, zjistili, že už pravidelné čtení této knihy má zvláštní sílu – ovlivňuje pozitivně naši mysl a je pro nás trvalým povzbuzením.
[nahoru]

Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25

Při četbě Bible dobře uplatníš také tzv. vzorec pro správné čtení Bible: 25 + 50 + 25 = 100 Co tento vzorec znamená? 25 % času věnuj čtení + 50 % přemýšlení nad přečteným + zbývajících 25 % času využij k modlitbě = pak budeš mít ze čtení Bible maximální užitek. Když se například rozhodneš své Bibli věnovat 20 minut času, pak to bude 5 minut čtení, 10 minut rozjímání a 5 minut rozhovoru s Bohem formou modlitby.
[nahoru]

Čti Bibli s tužkou v ruce

a) Pokud např. ve čteném textu narazíš na místo, kterému nebudeš rozumět, udělej si ve své Bibli u takového místa obyčejnou tužkou otazník. Tato poznámka ti bude do budoucna připomínat, že bys měl hledat správné pochopení textu. (Po nalezení odpovědi pak můžeš otazník snadno vygumovat; anebo si vedle připoj vykřičník jako znamení nalezené odpovědi.) b) Narazíš-li při čtení na něco pozoruhodného, podtrhni si takové místo třeba zelenou pastelkou. Výrok, který je důležitý pro tvůj život, podtrhni červeně nebo si po straně udělej červený vykřičník. Do rámečku můžeš dát verše, které tě v nějaké zvláštní životní situaci povzbudily. Připoj k nim rovněž místo a datum, kde a kdy k tomu došlo… V příloze (strana 55) najdeš návrh barevného klíče, podle kterého si můžeš dělat do Bible poznámky. Takto se tvá Bible stane časem úplně novou knihou, ke které budeš mít úzký osobní vztah. Poznámky však dělej jen u nejdůležitějších míst, a to vždy pečlivě a přehledně, aby ses za ně po čase nemusel stydět. Nezapomeň, že i zde platí pravidlo: "méně je více"! Barevné označení v Bibli má sloužit podobnému účelu jako turistické značky na cestě v nepřehledném terénu – pomáhá nám ve správné orientaci. c) Pro obsáhlejší poznámky si pořiď deníček, který bude stejně velký jako tvoje Bible. Každý nový záznam začni psát na novou stránku a do záhlaví vždy uveď biblický text, o který ve tvé poznámce půjde. Zapisuj si pojmy a myšlenky, kterým jsi při prvním čtení neporozuměl, nebo i to, co tě nějak zaujalo, aby ses k tomu mohl později vrátit a ještě víc to promyslet (viz str. 53). Zaznamenávej si ve stručnosti poučení, které z přečteného textu vyplývá, abys je mohl uvádět do svého každodenního života. Kdosi kdysi prohlásil: "Nejlepší překlad Bible je její překlad do života!" (Jk 1,19–25) d) Pro starší a hloubavé čtenáře doporučuji rozšíření základního čtení o porovnání přečteného textu s jinými překlady a komentáři. Zkus si přečíst stejné místo Bible v jiném jazyce a také porovnat své pochopení daného textu s výkladem teologických odborníků. Každé takovéto srovnání je užitečné proto, abychom si ověřili, zda jsme něco důležitého ve svém porozumění biblickému textu nepřehlédli.
[nahoru]

Uváděj principy Bible do života

Bible je Božím slovem – duchovní knihou, a proto je dobré, nežli v ní začneme číst, ztišit se ke krátké, jednoduché, ale upřímné modlitbě. (Např.: "Bože, prosím, promluv z Bible ke mně a pomoz mi, abych tvému slovu správně porozuměl.") V modlitbě totiž mluvíme k Bohu my, a z Bible ON promlouvá k nám. Ať už budete s četbou Bible začínat anebo ji už delší dobu studujete, zůstaňte těmi, kdo v Bibli hledají Boží slovo – poučení a povzbuzení ke změně života. Pro ty je zaslíbeno Boží požehnání (Zj 1,3), takoví čtenáři v Bibli najdou svého osobního Přítele a Zachránce – Ježíše Krista (J 5,39). Důležité je, abychom k Bibli přistupovali s touhou najít v ní něco důležitého a užitečného pro sebe. A jen tehdy, když budeme ochotni podle rad vyčtených z Bible i žít, budeme moci z Bible získat vše, co do ní pro nás Bůh vložil. Jde o tzv. aplikaci čteného textu do našeho každodenního života. Pán Ježíš to hezky vyjádřil v podobenství o rozsévači (Mt 13,1–23). Vždy musíme pozorně sledovat, jaký byl původní záměr pisatele (kdo, komu, co a za jakých okolností chtěl původně sdělit). Teprve potom můžeme tyto principy aplikovat do obdobných životních situací našeho současného života. Když se naučíme rozumět tomu, jak k nám Bible promlouvá, tak se nám tato kniha stane živým Slovem, které bude ovlivňovat naše jednání. Nemáme v ní konkrétní rady pro každou naši situaci, můžeme však pochopit principy, jak naše problémy vznikají, a také to, jak je můžeme s Boží pomocí řešit. Podobným způsobem "prožij" dramatické události ze života Abrahama, Jákoba, Mojžíše, Jozueho, Davida, Gedeona a dalších biblických hrdinů. "Naslouchej" apoštolům, kteří psali listy (epištoly) svým spoluvěřícím, aby je poučili. Vžij se do atmosféry prvokřesťanského shromáždění, ve kterém se tyto epištoly četly, a přemýšlej o tom, co mohou znamenat pro tebe dnes…
[nahoru]

Biblická KPZ

Víte, co je KPZ? Každý pathfinder ví, že je to malá plechová krabička, třeba od bonbónů, která se pohodlně vejde do kapsy naší bundy. Obsahuje spoustu praktických předmětů, které se mohou člověku hodit v těžko předvídatelných situacích. Sám jsem si takovou KPZ kdysi jako kluk pořídil a dodnes ji mám. Nosil jsem ji vždy s sebou na výpravy a nejednou jsem jí blahořečil. Třeba když jsem nečekaně potřeboval kousek tenkého provázku k navázání utrženého popruhu u batohu; nebo jsem ocenil obyčejnou žiletku, když bylo třeba jemně přeříznout zauzlovaný provaz. Jindy zase docela obyčejný spínací špendlík zachránil mé padající kalhoty, když jsem od nich ztratil knoflík. KPZ mi pomohla, když jsem doma zapomněl peněženku a potřeboval jsem jízdenku na MHD… Zkrátka mít po ruce dobrou KPZ, to vždycky stojí za to. Podobně jsem si pořídil malý zápisníček, který se mi vejde do Bible a ve kterém mám vyznačeny verše, jež mohu prakticky využít v různých problematických životních situacích. Když mám například v duši smutek, bolest či zlost, můžu takto rychle v Bibli najít text, který mě povzbudí. Je to taková duchovní KPZ, která mi už mnohokrát pomohla vrátit dobrou náladu. Díky ní jsem mohl nejednou někoho smutného povzbudit nebo nasměrovat jeho myšlenky k Bohu. Proto ji chci doporučit také vám. Uvedený seznam si můžete doplnit o další vhodná místa, která při svém čtení Bible objevíte. (Přepište si tyto odkazy do zápisníčku oříznutého na velikost své KPZ – tak aby se dal do ní vložit. A vaše KPZ bude ještě o něco cennější. Ř 15,4) 1. Když máš radost, cti: J Ž 5,12; Ž 32,11; Ž 51; Ž 70,5; Ž 103; Kaz 11,9; Mt 5,4; J 14; J 15,11; J 16,24; 2 K 1,3–4; 1 Te 4,13–18; Fp 3,1; Fp 4,4; 1 Te 5,16; Jk 1,2 2. Když jsi smutný: Ž 16,8–9; Ž 23; Ž 34.; Ž 46; Ž 51,14; J 14,15–20; J 16,20; 2 K 7,4 3. Když máš zlost: Př 4,24; Př 19,11; Př 20,3.22; Př 29,22; Kaz 11,10; 1 Pt 2,1; Ef 4,26; Ř 12,19; Jk 1,19–20 4. Když se cítíš slabý: 1 Pa 16,11; Ž 105,4; Neh 8,10; Jb 12,13; Ž 18.7; Ž 46,2; Ž 62,8; Iz 30,15; Iz 40,29.31; Ef 6,10 5. Když se nemužeš rozhodnout: Joz 24,15; Ž 32,8; Ž 119,105; Př 3, 5–6; Ř 6,16; 1 Te 5,21 6. Když chceš nekomu popřát neco hezkého: Fp 4,19; Iz 46,4 7. Když chceš poznat Boží rady: Př 1,7–10; Př 2,1–7; Př 3. kap.; Př 16,1–3; Př 20,1; Př 22,1–5; Př 25,6–11; Př 27,12; Př 28,20; Ř 12. kap.; List Jakubův 8. Když chceš naslouchat Ježíšovým radám: Mt 9,13; Mt 11,29; J 5,39 J 13,15 9. Když se cítíš mizerně: Ř 6,23; Ř 3,23–25; Ř 7,15–25; 1 K 13; 1 Pt 3,8–17; Jk 1,21–25; Jk 4,7 10. Když tě naštvou druzí lidé: Ž 43,1; Ž 140; Jk 5,10–11 11. Když se cítíš osamělý: Ž 23; Dt 31,8 (Žd 13,5); Jon 14,15–21 12. Když máš strach: Ž 17; Ž 18,7; Ž 34,5; Ž 56,5.12; Př 29,25; Iz 41,10–13; Mt 10,28; 2 Tm 1,7; Ř 8,31; Žd 13,6 Když si budeš chtít "popovídat s Pánem Bohem jen tak", čti s modlitbou náhodně otevřené místo Bible tak dlouho, až tě něco silněji zaujme. U tohoto místa se zastav. Pak si znovu přečti toto místo a spolu s ním i verše předcházející a následující (nejlépe několikrát za sebou) a přemýšlej, co z toho bys mohl aplikovat do své životní situace jako Boží radu. Udělej si o tom kratičký záznam ve svém studijním deníčku (Joz 1,8; Ž 9,27).
[nahoru]